2020-07-18

Záblesk

Odlesky pustého prázdna a lásky, z níž nezbylo ani "ň"ic.



Cáry látky plápolájící ve větru
Po stromech
po řekách
proudím zas

a s posledním kouskem citu
uchovaném ve zlatavém třpytu,
který slabě rozsvěcuje cestu alejí
kde v záchvěvu šumivého listí
čas stéká nocí do rána

já znovu probouzím se s paprskem,
jenž se tiše do mé duše vkrádá

kus oblohy smět utrhnout si
do kapsy
jak bíly mech kus nadýchané vaty
trs něhy utržené na polích
můj plápolavý šat a vlas,
jenž vítr svázal v jeden cár
a rozpálené slunce v jeden stín

tvé dlaně, do nichž vkládám tvář
a od nichž čekám pochopení
má uchovaná láska
tvá hebká slova, která našeptáváš
a pod nimiž zem tiše praská

mé dlaně proti obloze,
když letmý vítr jemně hladí

když vypadám tak neboze
když čekám, že mě někdo spraví


Odlesky
Ve spáncích slyšet
krásy obrazu
světelné odlesky na břehu pustiny
kdo jiný
než někdo
ve tmě
zblázněný
po tobě
po mně
a po nikom z nás.

Kdo po proudu stéká
jako rozlitá řeka
ten vlévá se do mísy světa
jako jed na krysy.


Utopenci utopení v utopii
Utopie
v níž někdo hnije.
Nereálná představa.
To se to žije.

Utopená zmije v hrdle živočicha.
Kdo to je, kdo zde přebývá, kdo pro to dýchá?
Bahno bláto bažina.
Rozvařená nudle.

Utopie
to se to hnije.
Utopie
když někdo blije.

Do očí bijící
v sračkách se topící hovna.
Nebuď tak zlá
vždyť seš tak hodná.

Utopie
to se to blije.
Ve vysněných představách
kde nic nepřichází
nikdo se neděje.

Tam to všechno je...


Převlečená
Bojím se ničeho
bojím se všeho
až to nic odejde
nebude čeho.

Bojím se o tebe
bojím se sebe,
mám strach o sebe
bojím se tebe.

Až to nic odejde
zbude jen nic.
Nikoho nenajdu.
(kde nic tu nic)

Maté máte?
A to maté, máte?
Kolik toho maté máte?
Máte málo nebo máte maté moc?
A mate vás, že máte málo maté či že máte maté moc?
Máte maté?
My máme

Vy máte?

Cosi
Umíte psát háčky a čárky?
hákáčky a čárečky
čakry
kačky
moc malý mačky
slimáčky
šnečky
a ulitky
ulitý pro opilce
co vyblijou si plíce
který nemaj
protože jim je někdo ukradl
a na dlažbě zas spí kočičky
 a lížou si svý pacičky
a pič...
haha
aha!
a co teď jako
na todle já už fakt nemám
fuj
vulgarity
to by vám tak šlo
no jo...
klasika
co čekat
mimino?
není možný
nemám měsíce totiž
který bych potřebovala tak 9x alespoň
abych to mohla upéct
ale místo toho peču poctivě koláče
protože bez práce
neupečeš
ale v podpaží jsou vždycky

ahoj!

S láskou navždy vše
Mějte
se
vy
lidi
tady
a všude jinde
kdekoli
kamkoli
bez lidí
s kýmkoli
pro lidi
pro sebe
pro mě
a pro tebe
mějte
se
rádi
a mějte se pěkně.



2020-03-21

Jsi, jsem, jsme

Být lidský
být
žít
jíst
a pít.

Spát
a jít.

Být lidský
lid.

Člověkem navěky
zůstat.

Být
a v hrudi nechat odbíjet
a snít.

Nebát se
a nenechat se.

Nikdy.

Zadupat
přemluvit
převrátit
a zničit svou osobu.

Svou víru v lidskost a v život, jaký má smysl.

Své niterné rozjímání.
Smích a nářky.
Pláč a klid.

Být lidský.

Ve skrytu duše zachovat
se.

Tebe, sebe.

Nás všechny.

Duše lidské, jež cítí a žijí
a nemusí zapírat se a cítit stud za své činy.

Proto buď lidský
lid.







2020-02-14

Otevřený dopis mně

Vlastně pořád a navždy.
Uvědomění v domnění o živém, o tom kým jsem a kým být chci?
(asi)

Kým se stávám.
Hraju roli sebe sama na tomto světě v tomto universu a možná i někoho kým teprve budu.
Hraji i role ostatních.
Projekce života fungujícího v kauzalitách toho, co bylo i toho, co bude.


"TEĎ" je minulost i budoucnost dohromady.
Teď je to co žiji, to co hraji – opravdovost?
Nastavení si zrcadla a vyčlenění toho, co sem nepatří, přijímání toho kým jsem a co mě formuje.
Veškeré okolnosti, cnosti i neřesti.
A lidi. Lidské duše a energie.
Uvědomění si se.
(patrně)


Žít přítomností s pokorou a cností.
Stálá expozice za pár peněz.
Stálá expozice za pár slz.
Stálá expozice za trochu lásky.
Stálá expozice za špetku pochopení a souznění, které chvíli je a pak zas není.
Snad jsou to více než domněnky a vlastní dedukce z prožitého a žitého.
Snad za příslib opravdovosti.

Kdy jsme ztratili lidskost, lásku a soucit?
(fungujíce na bázi pudovosti)
Namísto nitra zkoumáme naše těla.
Ostatně existuje vůbec lidskost či je lidskost skryta v pudovosti s tváří slasti.


 Již nechci nic nestálého, nic pofidérního.